...zkrátka ten pocit opuštěnosti, když všichni někam či za někým vyrazí a vy zůstanete sedět sami doma a nemáte na nic náladu, takže prostě neděláte vůbec nic a ještě si to vyčítáte. Tohle teď přesně vystihuje moje pocity...koukám do monitoru a tluču do klávesnice, aniž by to k něčemu vedlo a přitom nejsem schopná se z křesla u počítače zvednout a trochu se vzpamatovat... všichni jsou pryč, protože prostě asi lépe vědí, co chtějí a umí si to i zařídit...
v prvním příspěvku jsem psala, že mi tenhle blog bude sloužit jako hromosvod a teď nejpozději je vidět, že jsem nekecala...ale moje momentální nálada se chová jinak než blesk, který prostě sjede do země a zmizí, takže ani to, že sem napíšu, mi teď nijak výrazně nepomůže..dál budu zírat do zdi a přemýšlet o ničem...
v prvním příspěvku jsem psala, že mi tenhle blog bude sloužit jako hromosvod a teď nejpozději je vidět, že jsem nekecala...ale moje momentální nálada se chová jinak než blesk, který prostě sjede do země a zmizí, takže ani to, že sem napíšu, mi teď nijak výrazně nepomůže..dál budu zírat do zdi a přemýšlet o ničem...
5 comments:
Vždyť je to jenom jeden den... Představ si jak jsem se cítila já celý prázdniny!
zůstali jsme sami, já a já...a připadám si tak častěji než jen dnes, ale už je to lepší...a když na prázdniny příště přijedeš k nám, sama nebudeš ani chvilku :o)
jolco, jak CELÝ prázdniny? A co já? :-(
O.K. Máš recht ,(sedím si na stylu) opravuju - sedm týdnů!
**>
Markét proboha vždyť bydlíš v Praze.. Neříkej mi, že se nenajde nic na dělání! Prostě musíš být aktivnější a ne jenom čekat až zábava přijde za tebou;) Nebo je problém v něčem jiném?
Post a Comment