Saturday, March 6, 2010

Tisícerá modrá proč

· Proč jsme všichni kultura Alfa

· Proč mají kluci dělat kratší kroky

· Proč jsme ještě nebyli na Hvozdu?

· Proč se půlce holek říká Jezinky

· Proč jsme se cestou z Hvozdu uzavírali do pevného kruhu

· Proč by měl Fík mlčet, když se vytváří masky

· Proč se oslovujeme cukříci a cukřenky

· Proč je potřeba naučit se slyšet i poslouchat

· Proč se dvacet dospělých lidí půl hodiny pralo ve sněhu s největším možným nadšením

· Proč nám tak vyhovují masáže „kvalitnějším“ olejem

· Proč je ztracená náušnice dobrým znamením

· Proč pro nás návleky už nikdy nebudou znamenat ty věci, co se dávají přes špinavé podrážky, aby se vevnitř nenašlapalo

· Proč je potřeba nechat přání létat na správném místě

· Proč nahoře vlastně nebyla taková zima

· Proč je třeba se před večerním nástupem objímat v chumlu a zkusit dojít až ke stožáru

· Proč být vlajkovou četou je někdy pěkně o nervy

· Proč jsme takřka vůbec nebyli na běžkách

· Proč je tak super budit se šálkem dobrého čaje, úsměvy a čtením/posloucháním/díváním se

· Proč jsme s sebou všichni vezli hrníčky

· Proč je důležité vědět, jaké tričko máme zrovna na sobě

· Proč se na matracích nedá produktivně dohadovat a vymýšlet

· Proč je oční kontakt tak důležitý

· Proč palmám nedělá dobře mráz

· Proč se při přemýšlecí procházce člověk musí soustředit hlavně na střídání nohou

· Proč se při fotbale může stát, že nebudete mít čím do toho míče kopnout

· Proč je mlha tematicky vhodný doplněk programu

· Proč dopísky tak zahřejí u srdce

· Proč je tak přirozené se maximálně usmívat

· Proč je důležité splašeně běhat s plastovým hrníčkem v ruce

· Proč musí být slyšet práskání bičem

· Proč zamyšleně koukat do plamínků svíček

· Proč celej den si zpíváme

· Proč je nutné umět improvizovat

· Proč umíme vyjednávat, aktivně naslouchat, plánovat, motivovat se a vést review

· Proč je možné se u deskové hry neuvěřitelně uhnat

· Proč lze zdolat čtrnáct osmitisícovek za jedno odpoledne (za předpokladu, že máte nezničitelného parťáka)

· Proč hrozí nebezpečí utopení v čaji v beruškovém hrnku

· Proč nebýt nemyslícím kolečkem

· Proč pokrývat zeď chytrými papíry

· Proč nosit dva batohy najednou

· Proč uctívat kuchaře

· Proč se obři bojí trpaslíků

· Proč se lano nesmí pouštět

· Proč se někdy procházka podle mince změní v rovnou cestu

· Proč nenechat ostatní vyskočit, je-li to jen trochu možné

· Proč zpívat u mytí nádobí

· Proč nám všem tak sluší modrá

· Proč si vzájemně prošlapáváme cestu a taháme se ze závějí

· Proč uskutečňujeme neuskutečnitelné

· Proč si dáváme chlupáče

Thursday, September 3, 2009

Šikmá střecha (patetické poděkování)

Děkuji.
Za:
  • tři roky existence Dream teamu, za tři/čtyři roky spolubydlení v různých koutech žluté koleje
  • těch pár kroků, které stačilo ujít, když jsem něco potřebovala (a dohromady to určitě hodilo neuvěřitelné množství kilometrů)
  • studenou vodu, která se lila horem do sprchy a za brouzdaliště, které vždycky zůstalo na podlaze
  • ty hektolitry kafe, čaje a kofoly, za haldu ibalginů, kila dobrot a mraženou mirindu
  • vzkazy na zrcadle a bílé tabuli, lístečky na dveřích, icq diskuze na vzdálenost pouhých několika metrů
  • písničky na přání, pohádky na dobrou noc a dějepisné příběhy
  • vytváření společných projektů a společnost při těch ostatních
  • vysvětlování matiky, fyziky a podobných hrůz
  • dlouhé a ještě delší diskuze, při kterých se probraly všechny problémy světa
  • sdílení slepičích starostí a drbání
  • koupelnové pokecy s kartáčkem v zubech
  • focení, kontroly textů a úkoly ze španělštiny a výtvarky
  • toleranci toho věčného datlování a svícení
  • za řešení problémů typu "okno zavřít/otevřít, světlo zhasnout/nechat svítit"
  • všechny vrstvy, co mi kdy byly půjčeny
  • střídavé uklízení pokoje a rady Ptáka Vytíráka
  • narozeninový dort a překvapení v zrcadlovce
  • tu společnou fotku s Toddem
  • Maňase, bílou tabuli, držátko na připomínky a kupu dalších věcí, které jsem dostala
  • stříhání vlasů (a uší) a luxusní odnos do sprchy
  • ten pocit samozřejmosti při příchodu do vedlejšího pokoje
  • místo za dveřmi, kde se při sezení na zemi tak dobře opírá o skříň a společné sledování filmů
  • usmíření po hádkách (jedno z nich bylo obzvláště potřeba)
  • nekonečné hodiny smíchu a ještě delší utěšování, když zrovna do smíchu nebylo
  • ...
  • ...
  • ...
A za všechno ostatní, co se vypsat nedá.


Thursday, August 13, 2009

Prázdninová zjištění (aneb co se o sobě dozvíte, když to nečekáte)

1. Mluvíte ze spaní. Pravidelně, srozumitelně a za účelem komunikace, aniž by vám přitom vadilo, že dotyčná osoba je sice vzhůru, ale vy spíte. Zuzka to komentovala slovy: "Bydlím s tebou čtyři roky a zatím mi nijak nevadilo, že máš tencence si se mnou povídat i ve spánku."
2. Neumíte se ovládat. "Co je s tebou?" "Nestíhám, jsem unavená a je hrozná zima." "Tak ještěže neprší, to bych nechtěl zažít..." a "Přemýšlelas někdy o tom, že dospělý člověk by měl smích, pláč a únavu umět ovládat? Nechceš se to naučit?"
3. Vždycky jste chtěli bráchu, ale když pak jednoho máte, stojí vás komunikace s ním extrémní přemáhání. Nevlastní mladší bratr by byl rád, kdyby se veškerá pozornost soutředila na něj (ať si poslouží), je schopen se s vámi prát o müsli (které mimochodem vůbec nechcete), padesátkrát denně se vás zeptá, proč nejíte maso a jestli si vážně nedáte aspoň kousek kuřátka/rybičku/krevetku/klobásku. V aquaparku by byl šťastný, kdybyste ho topili nebo mu ukázali, že vám nevadí, když vás někdo drží přišlápnuté na dně (a když ho skutečně stáhnete pod vodu a necháte chvíli zápasit, cítí se ublížený. Když se tátou necháte zašlápnout, zatímco ležíte na dně, uplave pryč, než se stačíte zase vynořit. Hrajete-li s ním deskovou hru a má-li zrovna štěstí, budete muset celou dobu poslouchat jeho poznámky o vlastní šikovnosti.
4. Po sedmi letech studia vám německý jazyk pořád nic neříká. A když už ano, rozhodně ne tak, jak byste si představovali. Nacházíte se v bavorském městěčku a potřebovali byste si domluvit ubytování, anglicky tady ale nikdo nerozumí. Na maminčinu otázku, jestli to vážně nezvládnete německy, odpovíte kategorickým ne. Když se všechno nakonec vyřeší a ona se při psaní SMSky ptá, jak se řekne anglicky "napínavý", bez mrknutí oka opáčíte "spannend".
5. Člověk ve vašem okolí je ve skutečnosti Herkules (nebo nejste tak težcí, jak si myslíte.) A stále se pekelně bojíte výšek. Takže když pak po dešti jdete zkoušet lanovou houpačku, se strachem objímáte kmen a kloužete po mokré kůře, podaná ruka se rázem promění ve výtah a vy se zmůžete na pouhé: "blázne, strhneš se...seš celej?"
6. Nejste fotogeničtí ani extrovertní, ale doháníte to ulítlostí. Focení na golfovém hřišti (v pánských džínách a vlněné čepici), troubení do barevných frkaček a rétorické cvičení pak (skoro) nepůsobí jako problém. A šipky vám pořád nejdou, přestože alkoholu máte v krvi výrazně méně než ostatní. Abyste dostáli své ulítlosti, při příchodu na "brigádu" donesete "chilli papričky pro ostrý chlapy" a pak s úžasem zjistíte, že buď vy, nebo jeden z nich fakt slušně hrajete. (Teorie, že toho skutečně vydržíte víc než Herkules, se zamítá.)
7. Máte extrémně ovlivnitelnou slovní zásobu. V průběhu několika dní či hodin do ní přiberete slova jako výrazně (výrazně víc, výrazně horší...) či viď za každou druhou větou (přestože jste se mu vehementně bránili). A s přízvukem to funguje úplně stejně.
8. Dokážete si skvěle užít putování Bavorskem a Šumavou. Nevadí, že máte k dispozici jen čtyři dny, nejdete žádnou přemrštěnou vzdálenost a spíte pod střechou. (Všechno proto, že mamince "je 45, má v háji záda a už si nepotřebuje nic dokazovat".) Zároveň si na ty čtyři dny dokážete sbalit do malého batohu (dovednost osvojená ve světluškách, děkuji :)).
9. Máte CAE. Sice na B, ale jsou vaše. Po všem tom trojčení, že jste je neudělali, ze sebe máte skoro dobrý pocit (ale to Áčko byste prostě chtěli...). Dokonce jste našli ten papír, který vám umožnil se dostat do výsledků na internetu a můžete si s ním vyzvednout certifikát, pokud ho do října neztratíte.
10. Zvládli jste si uklidit pokoj, který obsahoval věci odvezené z koleje, pozůstatky balení a vybalování z tábora, chaty a Bavorka, zbytky moduritového tvoření a rýži ještě z ObRoku. (Z toho je vidět, že zázraky se dějí, jenom je za nimi schovaná spousta dřiny.)

Thursday, May 21, 2009

Střepy nosí štěstí...ale co s rozbitým talířem?

"Za pletivem" (jak říká M.) právě skončilo první předávání maturitních vysvědčení.

Po čtyřech letech pro naše nejstarší OG mates nastal čas uniformu svléknout a už neobléct. Po čtyřech letech odcházejí a nechávájí za sebou...kromě jiného například nás ostatní. Zítra na snídani už nebude potřeba sextánsko-oktavánský stůl. Pan Rétor nebude moct říkat, že jde pozdě, protože "něco řešil se třídou". Vrchní patro naší koleje zůstane poloprázdné a na zdi v hale školy bude dál viset plachta z prvního maturitního plesu, obklopena stojany se spoustou fotek. Nikdo nerozezní divadlo stejným hlasem jako D., školní autobus možná bude jezdit včas. Nikomu nebudou z batohu koukat obalené meče s logy různých bitev. Až bude nejhůř, nebude žádná švýcarská čokoláda. Jedna z nejpracovitějších a nejskromnějších osob přesune své úspěchy jinam. Po někom tu zůstanou vlastnoručně zpracované maturitní otázky z IVT. Jiné známé tváře najednou nepotkáte v tělocvičně ani na hřišti, na modelu OSN se budou podílet jiní. K. vám možná postaví dům, až si to jednou budete moct dovolit. A. už nebude na rozesmátých fotkách, Z. a K. přestanou představovat ustálenou OG dvojici....

OG najednou připomíná obrovitý malovaný talíř, který se používá při slavnostních příležitostech. Je funkční, krásný a celistvý. Blýská se a působí nerozbitně. A potom se kus odlomí a při pádu ze zdi navíc rozbije na titěrné kousíčky. Ty jsou malované, také se blýskají a působí nádherně. Jsou připraveny v kombinaci s dalšími střípky vytvořit další talíř, úplně jiný. Ovšem původním talíři tak zbydou ostré a nepřirozené okraje, které budou ukřičeně připomínat, že takhle předtím nevypadal. Hrany se časem obrousí a místo vyplní novými střípky, takže celek bude zase působit kompletně. Vy ale budete vědět, že došlo ke změně.

Začínám se děsit chvíle, kdy i my jako nicotné úlomky porcelánu vypadneme zpoza pletiva.

We will miss you, guys.

Saturday, May 16, 2009

Opožděné ozvěny ObRoku

Algorithm march

Brnění bránice

Citron + cukr

Čekání na rok 2011

Dotazníky pro Šípka

Ďábelský ohňostroj

ERROR

Fialovo-zelený blob

Gymnázium Jaroměř

Hlášení ObRok kachny

Chyba nechávat své věci bez dozoru

Inspiro

Josefov a Jaroměř

Kasematy

Lidé

Milá setkání

Neopakovatelnost

Ňamky k obědu

Odpočinek

Prach

(s)Qělý servis tým

Ručníky

Řev z okna vlaku

Schody (do nebe?)

Šílené záchvaty smíchu

Tunel

Ťik-takání pádícího času

Úžasné počasí

Voda – docházející pitná, ledová říční

Widle

Xichty/i/ění

Yellow T-shirt

Zzzima

Žluté stripy