Merry Christmas!

Hlavně se nestresujte, Vánoce jsou jen jednou za rok a stojí za to si je užít...

Přestaňte na poslední chvíli uklízet nebo snad dokupovat dárky, prostě si sedněte, pustťe si koledy (nebo zpívejte), povídejte si, jezte cukroví a usmívejte se!

Jestli si myslíte, že je tenhle příspěvek úplně mimo, jednoduše ho ignorujte, zbytečně byste se rozčilovali...

Vánoce za pět minut dvanáct

Co všechno se dá stihnout za jeden víkend? Koupit valnou většinu dárků, některé i zabalit, upéct dva druhy cukroví, ozdobit stromeček...taky trochu uklidit, zvládnout prosincovou povinnou četbu, udělat prezentaci a naučit se anglický monolog (vlastně se teprv uvidí, co všechno jsem stihla nastudovat a jestli se bude někdo obtěžovat dát prezentaci pěti lidí do jednoho celku (znamenalo by to práci navíc)). Takže už není důvod se stresovat. Stačí přežít poslední školní týden, absolvovat vánoční večírek Žluté koleje a vánoční večeři a pak si jen užívat Vánoc...

A Mad Tea-party

The table was a large one, but the three were all crowded together at one corner of it. "No room! No room!" they cried out when they saw Alice coming. "There's plenty of room!" said Alice indignantly, and she sat down in a large arm-chair at one end of the table.

"Have some wine," the March Hare said in an encouraging tone.

Alice looked all round the table, but there was nothing on it but tea. "I don't see any wine," she remarked.

"There isn't any," said the March Hare.

"Then it wasn't very civil of you to offer it," said Alice angrily.

"It wasn't very civil of you to sit down without being invited," said the March Hare.

Lewis Carroll, Alice in the Wonderland

Změna je život

Asi jste zaznamenali, že došlo k mírné změně ve vzhledu blogu, takže to tu zase působí o něco živěji.

Za uskutečnění mých mnohdy šílených a nesmyslných nápadů a nekonečné hledání řešení a kompromisů děkuju Jolance, protože jak je už z názvu patrné, já jsem poněkud technický antitalent a slovo LAMA není v mém případě žádnou nadsázkou.

Doufám, že se vám nové logo líbí, časem sem i něco nového napíšu.

Pomalé a nenápadné vymykání z rukou...

Znáte ten pocit, kdy víte, že máte skoro nesplnitelné množství práce (takže byste rozhodně měli začít něco dělat) a zároveň se vám vůbec do ničeho nechce, takže ve výsledku si raději uděláte volno, ale zároveň si to vyčítáte?

Asi jsem se poslední dobou dostala do časové spirály skluzu a nestíhání. Vánoce jsou málem za dveřmi a já nemám jediný nápad na dárky, v ledničce čeká těsto na perníčky, adventní věnec jsem kupovala v sobotu těsně před zavírací dobou...

Do toho samozřejmě ještě škola, která si na žádné svátky míru a pohody nehraje, takže nás čeká zkouška z angličtiny, projekt a test z češtiny, test ze zeměpisu a němčiny, úkoly z chemie, španělštiny a ZSV, k tomu jako bonus prezentace na biologii - a to není ani čtvrtletí, prostě nás unavují jen tak.

A pak taky flákám své "volnočasové povinnosti" - vím, že blog je je od toho, aby byl aktuální, ale pořád se mi ten přívlastek nějak nedaří dodržet. Jako volné pokračování úkolu z angličtiny si píšu s jedním Američanem, ale intervaly mezi maily jsem schopná natáhnout klidně na týden až deset dní...a ještě stíhám registrovat, že poslední dobou moc nečtu ani nepíšu...

Snad se to celé přes Vánoce ustálí, jinak se asi vážně časem zblázním.