Šikmá střecha (patetické poděkování)

Děkuji.
Za:

• tři roky existence Dream teamu, za tři/čtyři roky spolubydlení v různých koutech žluté koleje
• těch pár kroků, které stačilo ujít, když jsem něco potřebovala (a dohromady to určitě hodilo neuvěřitelné množství kilometrů)
• studenou vodu, která se lila horem do sprchy a za brouzdaliště, které vždycky zůstalo na podlaze
• ty hektolitry kafe, čaje a kofoly, za haldu ibalginů, kila dobrot a mraženou mirindu
• vzkazy na zrcadle a bílé tabuli, lístečky na dveřích, icq diskuze na vzdálenost pouhých několika metrů
• písničky na přání, pohádky na dobrou noc a dějepisné příběhy
• vytváření společných projektů a společnost při těch ostatních
  
• vysvětlování matiky, fyziky a podobných hrůz
• dlouhé a ještě delší diskuze, při kterých se probraly všechny problémy světa
• sdílení slepičích starostí a drbání
  
• koupelnové pokecy s kartáčkem v zubech
• focení, kontroly textů a úkoly ze španělštiny a výtvarky
  
• toleranci toho věčného datlování a svícení
• za řešení problémů typu "okno zavřít/otevřít, světlo zhasnout/nechat svítit"
• všechny vrstvy, co mi kdy byly půjčeny
• střídavé uklízení pokoje a rady Ptáka Vytíráka
• narozeninový dort a překvapení v zrcadlovce
• tu společnou fotku s Toddem
• Maňase, bílou tabuli, držátko na připomínky a kupu dalších věcí, které jsem dostala
• stříhání vlasů (a uší) a luxusní odnos do sprchy
• ten pocit samozřejmosti při příchodu do vedlejšího pokoje
• místo za dveřmi, kde se při sezení na zemi tak dobře opírá o skříň a společné sledování filmů
• usmíření po hádkách (jedno z nich bylo obzvláště potřeba)
  
• nekonečné hodiny smíchu a ještě delší utěšování, když zrovna do smíchu nebylo
• ...
• ...
• ...

A za všechno ostatní, co se vypsat nedá.