To je jedno z pravidel, kterými jsem se řídila o víkendu na jednom geniálním kurzu, podrobnosti se zde doufám objeví hned, jak si to trochu srovnám v hlavě.
Každopádně to fakt stálo za to. Důvod, proč sem teď píšu je velmi jednoduchý - už se nemůžu dívat na to prázdné místo a jsem po víkendu stráveném se super lidma hrozně nabitá energií, takže musím napsat aspoň něco, ikdyž s časem mám trochu problémy a kdyby běžel pozpátku, dost by mi to usnadnilo život.
Zaprvé, DĚKUJU všem, kdo tam byli, jak organizátorům, kteří se o nás báječně starali, tak účastníkům, kteří se postarali o to, aby byla Židle 2007 opravdu nezapomenutelná.
Zadruhé, stýská se mi a snažím se udělat si v hlavě trochu pořádek, protože mám teď spoustu věcí k promyšlení.
Zatřetí, neodpustím si pár odkazů pro případné zvědavce: Židleblog a Židlestránky.
3 comments:
posílám Ti Markys úsměv a objetí, abys nesmutnila, ani pro mě jako členku týmu není lehké jít dál...těším se až se uvidíme
Děkuju za úsměv, ktrý v téhle zimě zahřeje a za objetí, které mírní smutek...těším se na vás
I já se přidávám, Markys, usměju se pokaždé, když čtu Tvůj blog.. posílám sluníčko a taky.. Můj tygr by si s Tvým chtěl povídat o... tom, že se mi po vás stýská. Objímám!
Post a Comment