Děkuji.Za:
- tři roky existence Dream teamu, za tři/čtyři roky spolubydlení v různých koutech žluté koleje
- těch pár kroků, které stačilo ujít, když jsem něco potřebovala (a dohromady to určitě hodilo neuvěřitelné množství kilometrů)
- studenou vodu, která se lila horem do sprchy a za brouzdaliště, které vždycky zůstalo na podlaze
- ty hektolitry kafe, čaje a kofoly, za haldu ibalginů, kila dobrot a mraženou mirindu
- vzkazy na zrcadle a bílé tabuli, lístečky na dveřích, icq diskuze na vzdálenost pouhých několika metrů
- písničky na přání, pohádky na dobrou noc a dějepisné příběhy
- vytváření společných projektů a společnost při těch ostatních
- vysvětlování matiky, fyziky a podobných hrůz
- dlouhé a ještě delší diskuze, při kterých se probraly všechny problémy světa
- sdílení slepičích starostí a drbání
- koupelnové pokecy s kartáčkem v zubech
- focení, kontroly textů a úkoly ze španělštiny a výtvarky
- toleranci toho věčného datlování a svícení
- za řešení problémů typu "okno zavřít/otevřít, světlo zhasnout/nechat svítit"
- všechny vrstvy, co mi kdy byly půjčeny
- střídavé uklízení pokoje a rady Ptáka Vytíráka
- narozeninový dort a překvapení v zrcadlovce
- tu společnou fotku s Toddem
- Maňase, bílou tabuli, držátko na připomínky a kupu dalších věcí, které jsem dostala
- stříhání vlasů (a uší) a luxusní odnos do sprchy
- ten pocit samozřejmosti při příchodu do vedlejšího pokoje
- místo za dveřmi, kde se při sezení na zemi tak dobře opírá o skříň a společné sledování filmů
- usmíření po hádkách (jedno z nich bylo obzvláště potřeba)
- nekonečné hodiny smíchu a ještě delší utěšování, když zrovna do smíchu nebylo
- ...
- ...
- ...
